Tento článek bude o chorvatštině. O výslovnosti, krátký kurz a co by každý Čech měl vědět.
Chorvatský jazyk (Hrvatski jezik) obecně
- Rozšíření chorvatštiny: Chorvatsko, Rakousko, Bosna a Hercegovina, Maďarsko, Itálie
- Počet mluvčích: 6,2 milionů
- Jihoslovanské jazyky
- Písmo: Latinka
Chorvatština je jihoslovanský jazyk používaný zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a Slavonii. V podstatě jde o jiný název pro v Chorvatsku užívanou variantu srbochorvatštiny, která byla úředním jazykem v Jugoslávii do roku 1992. Má několik nářečí, která se dají dělit do skupin podle typu území (hory, pomoří, ostrovy) a podle žup. Hlavní dělení je však na nářečí ikavská, ekavská a (i)jekavská.
Pravopis a výslovnost v chorvatštině
V chorvatštině nějaké slovo napíšete stejným počtem písmen jako i v češtině. Chorvatština používá písmen latinky a přidané znaky: ž š č ć đ
- ć je měkké vyšší č nebo tvrdší dˇ
- đ se čte jako „dˇ“
Výslovnost
Všechna chorvatská písmena přečtete stejnou nebo velmi podobnou výslovností jako i v češtině.
Přechylování příjmení
V chorvatštině se nepřechylují ženská příjmení (starší, posesivní koncovka -ová vymizela v 18.-19. století).
České příjmení: Václav Havel a Dagmar Havlová
Chorvatské příjmení: Tomislav Horvat a Ivana Horvat
Užitečné informace z běžného hovoru
Jelikož čeština s chorvatštinou obě patří k slovanským jazykům, jsou si docela podobné jazyky, kde toho lze hodně porozumět, nebo aspoň přibližně tušit, obzvlášť v psaném textu. V běžném hovoru je to poněkud těžší, protože jiný přízvuk nám odchyluje pozornost.
Když jsme si třeba jistí, že když je nějaké chorvatské slovo vysloveno se stejnými nebo podobnými hláskami jako v naší řeči, ihned ho považujeme za stejnoznačné a to samé. Bohužel se proto docela často stávají omyly a nedorozumění, nicméně – možná jste i to už zažili – problémy. Už i to samotné „slovo“ znamená v chorvatštině „písmeno“!
Chorvatská slova, která vás mohou zmást
- slikati – malovat, fotit
- obraz – tvář
- listopad – říjen, ne listopad
- srpen – červenec, ne srpen
- rujan – září, ne říjen
- čast – čest
- pravo – rovně
- jede – jí (sloveso)
- kroj – střih
- knez – kníže, ne kněz
- kokot – kohout
- kolo – druh národního tance, kruh, ale nikoliv „kolo“
- hodnik – chodba
- zavoj – obvaz, zatáčka, nikoliv „závoj“
- kosa – vlasy, svah, kosa u přístroje
- krevet – postel
- pasti – spadnout
- kraj – okraj, konec/ u, vedle, při
- pitom – krotký, šlechtěný
- kruh – chléb
- lakom – chamtivý
- točiti – lít
- natočiti – nalít
- utočiti – vlít
- topiti – přepouštět, tát
- natopiti – namočit, zavlažit, rozpustit
- mito – úplatek
- mjena – změna, měs. fáze
- miriti – uklidňovat
- brana – hráz, přehrada
- napad – útok, záchvat
- utok – ústí
- napraviti – udělat, vyrobit, vykonat, provést
- popravit – opravit
- kat – patro
- mrziti – nenávidět
- nebo – nebe
- mrak – tma
- luka – přístav
- u – do
- slovo – písmeno
- riječ – slovo
- opak – špatný, zlý
- popis – seznam
- otok – ostrov
- pamet – rozum, mysl
- pas – pes, pás
- pića – nápoje, pití
- mrdati se – hýbat se
- pogrbljen – shrbený
- porezni – daňový
- rad – práce, dílo
- radni – pracovní
- raditi – pracovat, dělat
- raka – hrob, rov
- rano – časně, brzy
- godina – rok
- rok – lhůta
- bušiti – vrtat, hloubit
- rušiti – bourat, ničit, porušovat
- rušiti se – řítit se, valit se, padat
- saditi – sázet, vysazovat
- kladiti se – sázet na dostizích
- snaga – síla
- snaha – snacha
- sravnati – zbořit
- stanje – stav
- stav – postoj, stanovisko
- stati – zastavit se, postavit se
- stajati – stát
- staviti – dát, položit, postavit
- cesta – silnice
- stražnjica – zadnice
- stražarnica – strážnice
- zavodnik – svůdce
- tuga – smutek
- čežnja – touha
Dny v týdnu chorvatsky
- pondělí – ponedjeljak
- úterý – utorak
- středa – srijeda
- čtvrtek – četvrtak
- pátek – petak
- sobota – subota
- neděle – nedjelja
- včera – jučer
- dnes – danas
- zítra – sutra
- pozítří – prekosutra
Chorvatština – užitečné fráze
Mrkněte na některé chorvatské fráze, které vám mohou přijít velmi vhod.
Pozdravy v chorvatštině
- dobré ráno – dobro jutro
- dobrý den – dobar dan
- dobrý večer – dobro veče
- dobrou chutˇ – dobar tek
- prosím – molim
- děkuji – hvala
Čísla v chorvatštině
- 1 – jedan
- 2 – dva, dvije
- 3 – tri
- 4 – četiri
- 5 – pet
- 6 – šest
- 7 – sedam
- 8 – osam
- 9 – devět
- 10 – deset
- 20 – dvadeset
- 30 – trideset
- 40 – četrdeset
- 50 – pedeset
- 60 – šezdeset
- 70 – sedamdeset
- 80 – osamdeset
- 90 – devedeset
- 100 – sto
- 200 – dvjesto
- 300 – tristo
- 400 – četristo
- 500 – petsto
- 600 – šesto
- 700 – sedamsto
- 800 – osamsto
- 900 – devetsto
- 1 000 – tisuću
- 2 000, 3 000, 4 000 – dvije tisuće, tri tisuće, četiri tisuće
- 5 000, 6 000… – pet tisuća, šest tisuća…
- 1 000 000 – milijun
- 2 000 000… – dva milijuna…
- 1 000 000 000 – milijarda
- 2 000 000 000 – dvije milijarde
V obchodě
- peníze – novac
- Mlíko a chléb, prosím – Molim mlijeko i kruh
- Cigarety jsou? – Prodajete li cigarete?
- Kolik stojí…? – Koliko košta…?
Ve směnárně
- Můžete mi směnit české koruny? – Možete li mi promijeniti češke krune?
U nemovitostí
- nemovitost – nekretnina
- Koupit dům – Kupiti kuću
- Stavební povolení – Građevinska dozvola
- Půda – Zemljište
- Staveniště – Gradilište
Státní svátky (državni blagdani)
- 1. ledna – Nový rok (Nova godina),
- 6. ledna – Tři krále (Tri kralja),
- Velikonoční neděle a pondělí (Uskrs i Uskrsni ponedjeljak),
- 1. května – Svátek práce (Praznik rada),
- Boží tělo (Tijelovo),
- 22. června – Den boje proti fašismu (Dan antifašističke borbe),
- 25. června – Den státnosti (Dan državnosti),
- 5. srpna – Den vítězství a díkuvzdání (Dan pobjede i domovinske zahvalnosti),
- 15. srpna – Nanebevzetí Panny Marie (Velika Gospa),
- 8. října – Den nezávislosti (Dan neovisnosti),
- 1. listopadu – Den Všech Svatých (Svi sveti),
- 25. a 26. prosince – vánoční svátky (Božić).
- Sv. Štěpán – Sveti Stjepan
